Aktuality

1234567Archiv aktualit

Nezvyklý vánoční dárek - Darovací poukaz registrace čtenáře

          Jsou dárky klasické, tradiční, očekávané a také jsou dárky, kterými určitě překvapíte. A nepořídíte jej draze. Až budete přemýšlet, čím překvapit a potěšit své blízké pod vánoční stromeček, využijte nabídky domažlické knihovny na takový netradiční dárek. Městská knihovna Boženy Němcové pro vás připravila Darovací poukazy registrace čtenáře. Každý, kdo bude chtít pro někoho jako dárek získat novou nebo obnovit stávající registraci a zaplatí pro obdarovaného na jeho jméno běžný registrační poplatek (dospělí zápisné ve výši 100,- Kč, studenti, důchodci, ženy na mateřské dovolené a děti 50,-Kč), dostane graficky zpracovaný Darovací poukaz registrace čtenáře, kde budou uvedeny vedle čísla  poukazu i potřebné údaje, které obdarovaného informují o době platnosti takového dárku.

           Využijte nabídky knihovny a věnujte svým blízkým dárek, jaký určitě ještě nedostali. A nebo již dostali - službu nabízíme několik let a využívá ji opakovaně stále více zájemců. Věnujte svým blízkým rok mezi knihami – přítelkyněmi, které nikdy nezklamou.

16. 11. 2010

Víte, že i knihovníci mají svého patrona?

          Já to donedávna nevěděla. A ani mi nějak nenapadlo se po něčem takovém pídit. Až najednou přišel e-mailem dotaz: „Zpracovávám ročníkovou práci o patronech nejrůznějších profesí a potřebuji vědět, jestli mají i knihovníci nějakého svého patrona.“ Tak jsem se pustila do hledání a našla. A ne jen tak ledajakého.

Jen v Čechách a na Moravě je tomuto světci zasvěceno okolo 160 kostelů a kostelíků. Za svatého jej považují katolíci, pravoslavní a některé větve anglikánů a luteránů. O jeho životě toho není zrovna moc známo, jen to, že byl žákem papeže Sixta II. a stál v čele sedmi římských jáhnů. Měl právo křtu, pečoval o chrámovou pokladnu, staral se o chudé a římské věřící. Když císař Valerianus přikázal, aby křesťanští kněží okamžitě opustili Řím, rozpoutalo se krvavé pronásledování křesťanů. Papež Sixstus II. byl přistižen při mši a popraven. Před svou smrtí ale ještě stačil svěřit některé poklady církve svému arcijáhnovi. Když je na něm císař vymáhal, přivedl arcijáhen zástup chudých a nemocných a představil jej jako pravý křesťanský poklad. Stalo se tak 10. srpna roku 258 n. l. Podle legendy byl hnán nahý na pahorek Viminale a cestou ze všech stran bičován, aby kusy masa z něj padaly. Poté byl umučen na železném roštu nad horkým uhlím. (Dnes se většina odborníků domnívá, že byl sťatý.) Ihned se stal předmětem výjimečného kultu. Vyprávění o jeho umučení inspirovalo mnoho umělců, básníků i kazatelů a tak se tento arcijáhen stal jedním z nejslavnějších římských mučedníků.

Tak už víte, kdo je patronem knihovníků? Ano, je to svatý Vavřinec, světec, jehož jméno je tak neodmyslitelně spjato s Domažlicemi, Veselou horou a vavřineckou poutí... A proč se stal patronem právě knihovníků? Protože měl na starosti církevní knihy. Je považován také za prvního archiváře. Ale není jen patronem jejich. Je patronem i hasičů, kuchařů a jiných zaměstnání, která mají co dělat s ohněm, protože i pod jeho roštem plál oheň. (S využitím pramenů na internetu.)

2. 9. 2010

Kdo je Marie Korandová, autorka knihy Evropan z Domažlic

Český i slovenský vědecký svět ji zná jako PhDr. Marii Majtánovou, CSc., filoložku, odbornici  na slovanské jazyky, profesorku, lektorku překladatelku. Postupně pracovala jako odborná pracovnice v Ústavu pro jazyk český ČSAV Praze a  Jazykovednom ústave Ĺudovíta Štúra Slovenskej akademie ved v Bratislavě. Deset let přednášela  český jazyk na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislavě. Byla spoluredaktorkou a spoluautorkou významného díla slovenské jazykovědy – Historického slovníku slovenského jazyka. Publikovala odborné práce zaměřené na výklad názvů hub se zaměřením na slovanské jazyky - např. Praslovanské kořeny českých názvů hub, zabývala se čarodějnickými procesy v Krupině na konci 17. století, je autorkou rozsáhlé statě Co bychom měli vědět o historii česko – slovenských vztahů, přeložila publikaci Alexandra Svijaše Karma – život bez konfliktů. Český čtenář zejména západočeské oblasti ji zná pod jejím rodným jménem.

 Spisovatelka Marie Korandová (1936), provdaná Majtánová, má své kořeny u nás, v našem kraji. I když sama pochází z Plzně, její dědeček se narodil v České Kubici a babička ve Stráži... Žije v Bratislavě, měla (a má) slovenského manžela, který je rovněž vědeckým pracovníkem. Je matkou dvou dcer, s rodinou jedné z nich žije v rodinném domě, kde jí zeť vybudoval mansardu. Má tam šicí stroj, pletení, spoustu knih, květiny, počítač -  a chodské obrázky. Podle jejích slov se tam každý den po páté uchyluje s tím, že jde z Bratislavy domů. A tam, v prostředí jí blízkém, tvoří. V 80. letech jí vyšla česky knížka Dřevěný chlebíček – dědečkovy vzpomínky na život v dřevorubecké vesnici nu bavorských hranic – Českou Kubici. Po odchodu do důchodu se rozhodla psát českou historicko – etnografickou prózu z plzeňského regionu, situovanou převážně do 19. století. První knihou o Domažlicích byla Zahrada pod kulatou věží (1999) – historický román o obrozeneckém hnutí na Domažlicku v poslední třetině 19. století. Chodským pohádkám a pověstem jsou věnovány i její další tři knihy – Pročpohádky (2003), Chodské pověsti a legendy (2004) a Chodové v pověstech (2006). Pro Stráž napsala  historicko – společenskou monografii obce – Stráž. Nejmenší privilegovaná ves domažlických Chodů (2001). Na Všerubsku, Domažlicku a Klatovsku  se odehrává děj  románu Všerubský doktor se vrací (2009), věnovaný osobnosti doktora a literáta Georga Leopolda Weisela (1804-1873). Plzni jsou věnovány dvě knihy – Plzeňské předjaří (2001) – historický román ze začátků národního obrození, a vzpomínková kniha U Světovaru číslo 3. Petřín mého mládí (2004), Šumavě pak patří kniha Volba profesora Klostermanna (2008) – románové zpracování  života šumavského spisovatele Karla Klostermanna. Sbírka západoslovenských pověstí vyšla v roce 2004 pod názvem Hrajnohov poklad.

Ve všech jejích  knihách se výrazně odráží zvláštnosti regionu, specifika příhraniční oblasti, kde jsou mnohé situace chápány a prožívány odlišně od prožívání téhož v centru. Ve všech jejích knihách najdeme citlivé spojení faktů s fabulačními schopnostmi autorky. Tak to je Marie Korandová, autorka knihy Evropan z Domažlic, historickém románu o lékaři, okresním starostovi, zemském a říšském poslanci, MUDr. Antonínu Steidlovi (1832-1913), která právě vychází a jejíž slavnostní křest chystá 22. září domažlická radnice.

2. 9. 2010

Čte (SY) RÁD aneb ČTEnářův SYmpatický RÁDce

          Domažlická knihovna pokračuje v upozorňování na zajímavé databáze, které umožní čtenářům vedle klasických on-line katalogů lepší orientaci a výběr knih ve fondu domažlické knihovny – a nejen v ní. Mimochodem, literaturu, kterou knihovna ve svém fondu nemá, může pro čtenáře formou Meziknihovní výpůjční služby (MVS) objednat u jiné knihovny v rámci celé České republiky.
          Další volně přístupnou databází, kterou mohou zájemci navštívit, je databáze Čte(Sy)Rád. Stačí si jen otevřít webové stránky domažlické knihovny www.mekbn.cz a kliknout vpravo ve sloupci ikon na třetí odspodu  modře zbarvené logo s otevřenou knížkou a vykukující čupřinou vlasů jakéhosi zvídavého čtenáře. Nebo si rovnou do adresy zadat www.ctesyrad.cz. A čtenář se dostane do ráje… čtenářského, samozřejmě.
          Bohatě členěné stránky umožní hledat a vybírat literaturu podle nejrůznějších kategorií nebo tématických skupin. Databáze je určena všem věkovým kategoriím, čtenářům z různými čtenářskými zkušenostmi a zájmy, ba i nečtenářům, kteří se teprve rozhlížejí a přemýšlí, s jakou knížkou to napoprvé zkusit, když se tak pořád o tom čtení mluví.
          Najdeme zde seznamy knížek vybavené náhledem obálek, anotací a doporučením Nejčtivější napříč žánry (tedy jakési ty „best of“), Statistický TOP (nejpůjčovanější a nejprodávanější knihy v ČR), Literární ceny (knihy oceněné v nejrůznějších soutěžích doma i v zahraničí), Nová krev (přehled začínajících autorů a jejich děl), Známé osobnosti doporučují – tipy na četbu například od zpěváka Aleše Brichty, herce Josefa Dvořáka, režisérky Olgy Sommerové.
          Můžeme se probírat kategorií Tipy čtenářů – a to hned v několika sekcích – cestopis, detektivní, dobrodružná, fantasy, filosofie, historie, humor, literatura faktu, poezie, pohádka…, můžeme se probírat v kategorií Tématické sady knih – a v ní  například podkategoriemi Kvalitně zfilmované knihy, Naši psí kamarádi, Zdravý životní styl.
          A všude na čtenáře čekají obálky, anotace, doporučení, pocity a dojmy čtenářů i knihovníků, kteří knížky do patřičné sekce doporučili. A možnost přes Jednotnou informační bránu zjistit, kde si lze knížku půjčit, další knihy od autora. Prostě ráj. Navštivte jej a pak zavítejte do domažlické knihovny – budeme se na vás těšit - a tu vyhlédnutou knížku se vám budeme snažit co nejrychleji půjčit, v horším případě rezervovat a v tom nejhorším alespoň prostřednictvím MVS zprostředkovat.

25. 6. 2010

Knihovna o digitální knihovně Kramerius

          Pravidelně se snažíme seznamovat čtenáře s novými možnostmi, jak se dostat prostřednictvím domažlické knihovny k dokumentům, které sama ve svých fondech nemá. Jednou ze zajímavých možností je digitální knihovna Kramerius.
          Národní knihovna České republiky s finanční podporou grantu z Norských fondů zdigitalizovala a na svém internetovém portálu http://kramerius.nkp.cz zveřejnila více než 16 tisíc monografií z 19. století. Zájemci zde najdou základní díla z oblasti filozofie, psychologie, teologie, vojenství, společenských věd i folkloristiky. Nechybí zastoupení přírodních věd, lékařství, techniky, umění či architektury. Z krásné literatury jsou ve velké míře jsou zastoupena díla velikánů české i světové literatury.  A o jaké konkrétní tituly se jedná? Tak například z naučné literatury Psychologie pro školu Josefa Durdíka, Křesťanská věrouka pro školu a dům Františka Šebesty, Bitva u Hradce Králové Jana Ladislava Pospíšila, Dějiny kroje v zemích českých  od dob nejstarších až po války husitské Zdeňka Zíbrta, Bitva u Lipan Luďka Maroda, Americké právo Karla Jonáše, Život zvířat Alfreda Brehma, Evropské ptactvo Antonína Friče. Z beletrie najdeme zastoupení i regionálních autorů – Karla Matěje Čapka Choda, Antonína Klášterského, Boženy Němcové. Nechybí libreta a básně Elišky Krásnohorské nebo dílo K. J. Erbena. Nechybí ani významná periodika z počátku 20. století – Světozor, Slavie, Poutník od Otavy, Paleček, Plzeňské listy či Plzeňské noviny, Pražské noviny, Právo lidu, Pravda.
          Komu může digitální knihovna sloužit? Samozřejmě studentům jako uživatelsky příjemný doplněk studia literatury, dějin, práva a dalších společensko vědních oborů. (Kdo by si chtěl nainstalovat přístup sám, malé upozornění – obrazové soubory jsou ve formátu DjVu a pro jejich prohlížení je třeba mít nainstalovaný plug-in DjVu od firmy Lizardtech).
          No a v domažlické knihovně v  internetové studovně pak  bude digitální knihovna Kramerius a její fondy – více jak 7 milionů digitalizovaných stran textu, map a ilustrací – přístupná všem zájemcům, kteří se přijdou podívat, jak digitalizované dokumenty vypadají, nebo si jen tak budou chtít zabrouzdat v historických pramenech, které zachycují sociální, společenské a kulturní dění své doby.

17. 5. 2010

Služby knihovny lze využívat nejen v její provozní době

          O tom, že si stále více uživatelů naší knihovny zvyká využívat její služby i mimo vlastní prostory knihovny prostřednictvím internetu a webových stránek svědčí několik čísel. Týkají se možnosti vyhledávání informací o knihovním fondu – knížkách (více jak 63 000 nově zpracovaných od roku 1996), audiovizuálních dokumentech či o odebíraných časopisech. Zájemci najdou informace o počtu konkrétních titulů, o přítomnosti určitého titulu v knihovně nebo  informaci o jeho půjčení, o možnosti si určitý titul, pokud je momentálně půjčený, rezervovat (to mohou pouze registrovaní čtenáři).

Další hojně navštěvovanou databází je databáze regionálních osobností. Tuto databázi najdou zájemci také prostřednictvím on-line katalogu pod názvem Regionální autority. Zde lze získat  základní informace o více jak 1 200 osobnostech, které mají vztah k domažlickému regionu. Stačí zadat pouze příjmení osobnosti. Z databáze pak v sekci Kalendárium na webových stránkách knihovny získají zájemci přehled jak  o průběžném měsíci a výročí regionálních osobností v tom kterém měsíci narozených nebo zemřelých, ale  stejně tak i přehled roční, který je na webu umístěn pro léta 2007 až 2010.

 Poslední, ale co do významu neméně vyhledávanou databází, je databáze časopiseckých článků. Zde jsou výběrově evidovány články, které vycházejí v regionálním tisku od roku 1996. A jen pro zajímavost, tato databáze obsahuje údaje o více jak 80 000 článcích. Noviny, ze kterých byly informace o článcích zpracovány, jsou uloženy v oddělení regionální literatury a mohou být prezenčně zpřístupňovány. U velké většiny článků lze však díky grantovému programu Ministerstva kultury  využít plnotextové databáze firmy Anopress a stáhnout jeho plný text  do počítače v oddělení speciálních služeb nebo internetové studovny. V počtu zadaných dotazů je domažlická knihovna v průběžné statistice na 7 místě v pořadí 60 knihoven, které tento grant využívají, v počtu stažených časopiseckých článků pak na místě 17.

Průběžným doplňováním databází domažlické knihovny se v rámci svých pracovních náplní a vedle dalších činností zabývají tři odborní knihovníci.

Užitečnost a potřebnost této činnosti a využitelnost možnosti hledání ve fondu knihovny prostřednictvím internetu z kteréhokoliv místa a v kterékoliv době lze dokladovat na číslech, které jsem slibovala v úvodní větě: V on-line katalogu domažlické knihovny bylo v roce 2009 uskutečněno 140 927 hledání, v letošním roce pak do doby psaní tohoto článku 52 792 hledání. Více jak 700 čtenářů se již naučilo vstupovat do svého čtenářského konta prostřednictvím internetu, prodlužovat si potřebnou literaturu, eventuálně si kontrolovat, co vlastně mají nebo měli půjčené. A další stovky čtenářů se naučily prostřednictvím webu nebo e-mailu  rezervovat si žádané knížky přímo, bez nutnosti návštěvy knihovny.

17. 5. 2010

Domažlická knihovna a malé knihovny

          Oddělení knihovnických služeb domažlické knihovny znají hlavně dobrovolní knihovníci veřejných knihoven bývalého okresu Domažlice. Je jich přesně 76. Činnost oddělení je finančně zajišťována dotací Plzeňského kraje, z jehož prostředků se hradí jak nákup knih do cirkulačního fondu domažlické knihovny, tak všechny další neinvestiční a mzdové náklady. Důvod? Domažlická knihovna je pověřenou knihovnou Plzeňského kraje pro výkon regionálních funkcí.

Pracovnice oddělení vedle zpracování knihovního fondu pomáhají veřejným knihovnám s revizemi fondu, s knihovnickou technikou, výkaznictvím, zpracováním žádostí o dotace – a  hlavně, pravidelně je zásobují soubory knih, které na malé knihovny vozí a ze kterých je pak dobrovolní knihovníci svým čtenářům půjčují. Jen v loňském roce bylo takto půjčeno  ve 184 souborech 13 997 svazků knih. O tom, jak je tento způsob cirkulace knížek pro obecní úřady – zřizovatele těchto knihoven - efektivní, svědčí i následující číslo: Celková cena knih ve výměnných souborech byla  v roce 2009 2 404 650,- Kč. Za stejný rok se za nákup nových knih do cirkulačního fondu knihovny vydalo 306 tisíc korun. A za tuto částku se koupilo 1 472 svazků knih.

Obecní úřady i dobrovolní knihovníci jsou za tuto službu vděční. Někteří starostové  nebo dobrovolní knihovníci si dokonce pro knihy jezdí vlastními auty sami. Uvědomují si, že je to vlastně jediná cesta, která do jejich malé knihovny a jejich čtenářům přinese takové množství literatury, kterou by ze svých rozpočtů jen pro potřeby té své knihovny těžko mohli  nakoupit.

Mimo vlastní dopravu funguje samozřejmě plánovaný rozvoz knižních souborů, kdy pracovnice oddělení knihovnických služeb 2x za rok a v případě zájmu i častěji na knihovny nové knížky vozí služebním vozem knihovny. Jen pro zajímavost – při svých cestách najedou ročně okolo 3 500 kilometrů.

17. 5. 2010

Veřejná knihovna a dobrovolní knihovníci – součást jednoho celku

Termín dobrovolní knihovníci – kdo vlastně tito lidé jsou? Dříve, v době před druhou světovou válkou, vedli na malých obcích knihovny hlavně učitelé. Později se  spektrum povolání rozšířilo a hlavním kritériem byl zájem o knížky a současně i dobrý vztah ke svým spoluobčanům. Ve veřejných knihovnách půjčují a o veřejnou knihovnu pečují dvě, tři hodiny týdně zdravotní sestry, administrativní pracovnice, již vzpomínaní učitelé a učitelky středních, základních i mateřských škol, prodavačky, ženy v domácnosti, důchodci…

Společným rysem vedle výše vzpomínaného zájmu o knížky a o lidi kolem sebe je jejich „pracovní dlouhověkost“.  Toto povolání ať již na profesionální nebo dobrovolné úrovni se vyznačuje věrností. V nedávné době odešla do důchodu vedoucí staňkovské městské knihovny Marie Gillová, která do knihovny nastoupila hned po maturitě v roce 1967 a zůstala jí věrná celý profesní život. Na knihovně to bylo znát. Její fond patřil k těm nejkvalitnějším v celém okrese. Činnost k těm nejstabilizovanějším. Kolik  malých dětí přivedla ke knížce a vštípila jim  potřebu se ke knize neustále vracet, čerpat z ní informace i jen pouhou radost ze čtení? Kolik čtenářských generací vychovala?

V současné době se s prací v knihovně loučí další dlouhodobá - tentokrát dobrovolná knihovnice – paní Zdeňka Kadlecová z Úboče. Občanským povolání učitelka základní školy v Kolovči. V místní knihovně v Úboči pracovala od roku 1970. Jejími čtenáři byli často i její žáci, bývalí i ti současní. I ona vychovala několik čtenářských generací, kdy ti dětští čtenáři postupně dospívali a  po letech přiváděli do knihovny už své děti. Úbočská knihovna byla vždy pro čtenáře, sousedy příjemným místem setkávání. Čistá, uklizená, ve vzorném pořádku. Stejný pořádek měla paní knihovnice i v knížkách. To dokládá třeba i poslední revize knih, kdy jí nechyběla ani jedna knížka. Po čtyřiceti letech končí. Její zdravotní stav jí nedovoluje pravidelně do knihovny docházet. Je však ráda, že knihovnu převzala mladá nástupkyně, která bude v její práci pokračovat a nabídne čtenářům i nové možnosti – práci s počítačem, vyhledávání na internetu.

Mezi ty věrné knihovnické práci patří ale celá řada dalších – například Jiřina Vobrubová z Meclova  a Vojtěch Čapek z Hlohové – knihovny vedou od roku 1979, Anna Žižková z Vidic – knihovnicí od roku 1985, Marta Bártová z Úsilova – od roku 1981, Marie Kestová ze Spáňova  a Milada Jungová ze Smržovic od roku 1980, Anna Haisová  ze Slavíkovic od roku 1975, manželé Fraňkovi z Pocínovic  a Zdeňka Čepičková z Kouta na Šumavě od roku 1972. Všem těmto knihovníkům a knihovnicím patří velké poděkování.

17. 5. 2010

Ocenění SKIP domažlické knihovnici

V úterý 23. března na valné hromadě regionální sekce Svazu knihovníků a informačních pracovníků v Plzni bylo předáno 6 čestných uznání za výjimečnou nebo dlouholetou práci v knihovnictví. Je potěšitelné že tři z těchto šesti uznání skončila na Domažlicku. Čestné uznání z rukou předsedkyně krajské organizace SKIP Mgr. Hany Hendrychové převzala  Marie Gillová, dlouholetá vedoucí knihovny ve Staňkově, Jana Čechová z Horšovského Týna a bývalá ředitelka domažlické knihovny v letech 1991 – 2000), a Vlasta Hauserová, vedoucí oddělení knihovnických služeb Městské knihovny Boženy Němcové. Ta v domažlické knihovně pracuje od roku 1976 a vedle domažlických čtenářů ji velice dobře znají knihovníci 76 knihoven bývalého okresu Domažlice, kterým od roku 1981 ve všech jejich odborných činnostech pomáhá.

23. 4. 2010

Známý neznámý Viktor Viktora

          Návštěvníci kulturních a vzdělávacích akcí domažlické knihovny se se jménem prof. PhDr. Viktora Viktory, CSc. setkávají dlouhá léta pravidelně. Náš snad největší znalec západočeské regionální literatury pravidelně několikrát ročně zajíždí do Domažlic a znovu a znovu přibližuje novým generacím autory a díla regionální literární historie a osobností, které nějakým způsobem literární historii Chodska poznamenaly. Mimo to se občas nechá svést k jednotlivým přednáškám nebo cyklům přednášek se širším literárním kontextem. Vždy se najde dostatek posluchačů, se kterými se může o své nepřeberné znalosti podělit. Vždy se najde dost těch, kteří přijdou „na Viktoru“.

Domažličanům totiž jeho jméno není celá ta dlouhá léta neznámé. Není to  jen jméno jednoho z profesorů plzeňské fakulty českého jazyka a literatury, je to  jméno i jednoho z bývalých profesorů domažlického gymnázia, kde v letech 1967-1969 na svém prvním učitelském místě vyučoval český jazyk a dějepis. Jak V. Viktora uvádí v příspěvku Poprvé u maturit v Almanachu 1871-2001 Gymnázia J. Š. Baara, splnil se mu tak jeden z jeho životních snů. Za to poměrně krátké období si k Domažlicím vytvořil velice silný vztah a rád se sem vrací. „…Co vyvolává vzpomínka, vrací-li v paměti ty nejkrásnější životní zážitky? Pak už se taková vzpomínka stává nostalgií, marnou touhou vrátit ji, vrátit se. Zbývá již jen možnost vracet se.„ Citát z příspěvku O něčem před čtvrtstoletím pro Almanach 1871-1996 Gymnázium J. Š. Baara.

Po odchodu z Domažlic nastoupil na katedru českého jazyka Pedagogické fakulty v Plzni, na své druhé a zatím poslední působiště. V letech 1990-1994 působil jako proděkan pedagogické fakulty, v letech 1994-1997 jako prorektor univerzity, od roku 2000 do současnosti působí jako vedoucí katedry českého jazyka a literatury. V roce 1968 získal na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy titul PhDr., v roce 1986 na téže fakultě titul CSc. – kandidát věd, v roce 1990 mu byl udělen titul doc. – docent české literatury a v roce 2005 absolvoval na Univerzitě Palackého v Olomouci profesorské řízení. Dne 2. května 2006 převzal v Karolinu z rukou prezidenta republiky jmenovací dekret.

Všichni, kdo profesora Viktoru znají, obdivují jeho nevyčerpatelnou energii, kterou rovnoměrně rozděluje mezi své povinnosti pedagogické, vědecká bádání, rozsáhlou publikační činnost, organizátorskou práci při pořádání konferencí a sympozií, redakční a editorskou činnost, literární, divadelní a hudební kritiku. A ještě jednu zálibu, která ale souvisí s jeho literárně historickým zaměřením – zálibu v mapování posledních míst spočinutí literárních a kulturních osobností. Jako učitel patří k těm nejoblíbenějším. Svědčí o tom i servery, kam si studenti píší poznámky o svých profesorech. Potvrzují to i domažličtí studenti, kteří se k němu stále hlásí při jeho zdejších přednáškách.

Zamyslíme-li se nad důvody, mohou za to jeho hluboké znalosti? To jistě také. Ale hlavně jeho zaujetí pro přednášenou problematiku, které je patrné z každého gesta, sklonu hlavy, zabarvení hlasu. Jeho mimořádnou schopností zaujmout posluchače živým výkladem, neutuchající snahou vtáhnout a nadchnout studenta nebo posluchače do toho podivuhodného světa literatury.

19. 2. 2010

Adresa

Městská knihovna B.N. Domažlice

B. Němcové 118

344 58 Domažlice

IČ. 48344117

telefon: 379 723 041, 379 723 042

Kontakty

Funkce / odděleníJménoEmailTel.
ŘeditelLenka Schirováschirova@mekbn.cz379 723 041
777 232 148
schirova@mekbn.cz777 232 148
Zástupce řediteleVáclava Knopfováknopfova@mekbn.cz379 723 041
knopfova@mekbn.cz
Ekonomické odděleníJiří Němečeknemecek@mekbn.cz379 723 041
777 232 083
nemecek@mekbn.cz777 232 083
KatalogizaceVáclava Knopfováknopfova@mekbn.cz379 723 041
knopfova@mekbn.cz
Oddělení speciálních služebPetr Veckavecka@mekbn.cz379 723 041
vecka@mekbn.cz
Internetová studovnaPetr Veckavecka@mekbn.cz379 723 041
vecka@mekbn.cz
Oddělení pro dospělé čtenářeAlena Hánováhanova@mekbn.cz379 723 041
hanova@mekbn.cz
Marie Hůttováhuttova@mekbn.cz379 723 041
huttova@mekbn.cz
Oddělení pro děti a mládežJitka Jankovcovájankovcova@mekbn.cz379 723 041
jankovcova@mekbn.cz
Čítárna (MVS)Hana Lukešoválukesova@mekbn.cz379 723 041
lukesova@mekbn.cz
Oddělení knihovnických služebVlasta Hauserováhauserova@mekbn.cz379 723 042
777 232 085
hauserova@mekbn.cz777 232 085
Zdeňka Primusováprimusova@mekbn.cz379 723 042
primusova@mekbn.cz
logologologologologologologologologologologologo