Aktuality

1234567Archiv aktualit

Marie Korandová - Dřevěný chlebíček od Čerchova

          Marie Korandová patří již dlouhá léta ke kmenovým autorkám Chodska. Vydala řadu knih s regionální tématikou, které se staly nedílnou součástí regionálního literárního bohatství (a fondu regionální literatury domažlické knihovny).
          Poslední chystaná knížka, která by měla vyjít na podzim tohoto roku se obloukem vrací k počátkům tvorby Marie Korandové. Její prvotinou byly vzpomínky jejího dědečka z České Kubice zpracované do knihy Dřevěný chlebíček. Nyní se knihu rozhodla přepracovat a rozšířit a v reedici vydat pod názvem Dřevěný chlebíček od Čerchova. Původní Dřevěný chlebíček vyšel v Albatrosu v roce 1984 a byl určen starším dětem. Ilustrovala jej Daniela Benešová a byl vydán v nákladu 8 000 výtisků. V posledních letech se Marie Korandová podrobněji zabývá problematikou devatenáctého století se zaměřením na západočeský region. K jejím posledním dílům patří například Evropan z Domažlic (2010) nebo Pověsti a legendy západních Čech (2011). A právě při práci nad západočeskými pověstmi narazila na další českokubické a čerchovské motivy, vynořovaly se nové vztahy a souvislosti. A také se setkala s Janem Bendou, ředitelem Domažlických městských lesů,  milovníkem, znalcem a propagátorem přírody i kraje pod Čerchovem. A obojí mělo vliv na její rozhodnutí ke knížce se vrátit. Přepracovaný Dřevěný chlebíček je výrazněji zasazen do dobového i místního kontextu, je doplněný například o zprávy z tehdejšího tisku o otevření české menšinové školy v České Kubici. Zajímavým dodatkem bude i slovníček méně známých krajových výrazů. Podstatnou změnu dozná výtvarný doprovod knihy. Všeobecné ilustrace nahradí dobové fotografie lokalit, lidí i předmětů denní potřeby. Pomohou tak vytvořit obrázek o životě našich předků v kraji pod Čerchovem na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
          Česká Kubice není již dávno malou a skromnou vesničkou ze vzpomínek dědečka Marie Korandové. Není již dávno dřevorubeckou vesničkou, kterou živil okolní les. Zažila lesk a slávu vyhlášeného letoviska, vzestup a pád penzionu Krásnohorská, návštěvy předních umělců a spisovatelů, pobyt Charrlotty Masarykové v roce 1915. Zažila tuhý režim pohraniční obce se všemi omezeními 2. poloviny 20. století. Zažívá pohraniční turistiku do kasin a nočních podniků. Musí se vyrovnávat s dopravním ruchem nespočtu osobních aut i kamionů, využívajících hraniční přechod na Folmavě. V současnosti patří k nejbohatším obcím Domažlicka a na jejím rozvoji je to vidět. O to zajímavější bude začíst se do knížky, která nás vrátí o sto let zpátky.

20. 6. 2012

Knihovnické střípky

- V roce 2011 si nejvíce knih - 381 půjčila žena čtenářka, muž čtenář se umístil až na 9. místě se 189 výpůjčkami.

- Nejvíce půjčovanými knihami letošního roku jsou ze studijní literatury Revizor, Lakomec, Ostře sledované vlaky, Dekameron, R.U.R. a Krysař.

- Nejvíce žádanými knihami pak jsou knihy nedávno zemřelé spisovatelky Simony Monyové Pletky s osudem či Poslední extáze.

- Nejvíce žádanými knihami z oblasti naučné literatury to je Speciální pedagogika, Procházkovy Domažlice a Domažlické mlýny, mlynáři…, Mezi nebem a zemí,
  Vojna s hloupostí a zlobou, Přátelství, která neumírají, Kmotr Mrázek či Balcarovo Chodsko ve stínu hákového kříže.

- Od počátku roku do dne psaní tohoto textu si čtenáři půjčili 44 503 knihovních jednotek, z toho 75% knížek a 25% novin a časopisů.

- Podíl mezi výpůjčkami beletrie a naučné literatury byl 65% ku 35 %.

A na závěr a pobavení - zaslechnuto mezi regály: „Ten můj je fakt úplně k ničemu. Pošlu ho koupit šlehačku a on se vrátí bez ní, že žádnou neměli. Když se zeptám, jestli se díval pořádně, tak mě seřve, jasně, že díval, že tam měli smetanu ke šlehání 12%, 18%, 31 %, ale šlehačku ne!!!!“

18. 5. 2012

Clavius pomáhá čtenářům, knihovníkům i knihovně

          Již sedmý rok je Clavius nedílnou součástí všech odborných knihovnických pracovních procesů v domažlické knihovně. Zabydlel se pomalu i v myslích čtenářů a uživatelů knihovny. Vždyť nic nelahodí knihovnickému uchu víc, než když majitelka toho ucha náhodou zaslechne rozhovor dvou „postarších“ čtenářek: „… Ale paní, na tom vůbec nic není. Když ji mají zrovna půjčenou, tak si najedu do toho jejich Clavia a udělám si sama rezervaci... v tom Claviu je to ajncvaj a oni vám pak majlem pošlou zprávu, že se knížka vrátila“.
          Co tedy ten šikovný Clavius je a co přinesl čtenářům a uživatelům naší knihovny? Je to moderní integrovaný knihovnický program, který splňuje všechny požadavky nezbytné pro knihovnické systémy vyšší třídy. Přinesl zejména uživatelsky příjemné prostředí ve dvou oblastech, se kterými přicházejí čtenáři bezprostředně do styku. U výpůjčních pultů knihovny si mohou snadno a rychle zamluvit požadovanou knihu, pokud tato je zrovna půjčená. Po návratu knihy je pak žádajícímu čtenáři automaticky generována e-mailová zpráva o rezervaci knihy… pokud zde zanechal e-mailovou adresu… nebo dostane vyrozumění prostřednictvím SMS zprávy, telefonicky či klasickým tištěným oznámením.
          Totéž však může čtenář provést sám z pohodlí domova, pokud je připojen na internet – viz naše dvě výše zmíněné čtenářky. A to v kterékoli  denní i noční době. Stačí připojit se na naše www stránky – www.mekbn.cz , otevřít si On-line katalog a vyhledat požadovanou knihu. Pokud bude hledat podle autora, objeví se přehled všech knih od zadaného autora. Pak si kliknutím na název knihy otevře její katalogizační záznam a pod ním informace o tom, kolik exemplářů v knihovně je, zda jsou k dispozici nebo jsou půjčené. A v případě, že kniha je půjčená, najde pod katalogizačním lístkem tlačítko pro rezervaci. Zadáním svého čtenářského čísla a buď PIN kódem, předem domluveným v knihovně nebo uvedením dat narození provede rezervaci knihy. Totéž lze realizovat hledáním jen s uvedením názvu knihy.
          Mimo to si čtenář  může ověřit stav svého čtenářského konta a zjistit, které knihy má zrovna půjčené a jak dlouho. A to opět najetím na stránku On-line katalogu, a úplně dole najetím na větu Vaše čtenářské konto. Kliknutím se otevře okno, kde čtenář opět zadá číslo čtenářské legitimace a buď PIN nebo data narození a okamžitě se mu otevře pohled na přehled půjčených knih.
          Mnozí naši čtenáři ví, že domažlická knihovna má rozsáhlou databázi regionálních osobností. I na tuto databázi se lze podívat prostřednictvím On-line katalogu a to prostřednictvím modře napsaného odkazu Regionální autority vpravo nahoře. A pak již jen zadáním příjmení, které čtenáře zajímá. Tedy pokud se zajímá o konkrétní osobnost. Jinak si může badatel v regionální databázi osobností vyhledávat podle různých zadání. Například podle křestního jména. A pak zjistí, kolik třeba Petrů mezi regionálními osobnostmi najde. Nebo podle místa narození či úmrtí. Podle oboru působení, místa působení  nebo podle instituce působení. Možností je tam více jak dvacet.
          A jak pomáhá Clavius knihovníkům? Hlídá za ně například upomínky a jak jsem uváděla před měsícem, rozesílá i předupomínky a tak šetří kapsy svých čtenářů. Napovídá kolegyním u výpůjčního pultu, že čtenář tu knížku, kterou si opět půjčuje, již jednou měl, a po upozornění se pak čtenář může rozhodnout, jestli si ji chce přečíst znovu nebo si raději vybere jinou dosud nečtenou.
          A co knihovna? Tak ta mimo jiné docela snadno a rychle dostává přehledy o nejžádanějších a nejčtenějších knížkách. I z toho důvodu je zařazená do vzorku vybraných knihoven z celé republiky, které poskytují tyto údaje pro placení autorských práv Národní knihovně.
          Bez Clavia by to prostě nebylo ono. Přijďte se přesvědčit. Navštivte naši knihovnu a využijte služeb moderního knihovnického programu Clavius, navštivte naše webové stránky a podívejte se k nám do knižního fondu, do našich databází regionálních osobností nebo časopiseckých článků, podívejte se v sekci Fotogalerie na fotografie z naší činnosti. Budete vítáni.

18. 5. 2012

Knihovna rozšiřuje o 3 P informační služby svým čtenářům

          O úsporných opatřeních nezbytných pro snižování rozpočtových schodků státního rozpočtu slyšíme od rána do večera. Dopady těchto často svérázných a na hlavu postavených ekonomických opatření pociťujeme všichni. A doplácíme a platíme. Tak alespoň jedna drobná dobrá zpráva. Umíme zařídit, aby naši čtenáři - ti zapomnětlivější a s e-mailovou adresou – neplatili zbytečně za včas nevrácené knížky.
          A to je první P – Předupomínky. Výpůjční systém Clavius bude všem našim čtenářům, kteří nám poskytnou svou e-mailovou adresu (zatím je jich více jak 720 z celkového počtu 2 567 čtenářů s platnou registrací), posílat tři dny před uplynutím výpůjční doby půjčených dokumentů mailem upozornění na blížící se termín vrácení (nebo možnost si výpůjčky prodloužit). Jsme si vědomi toho, že službu nebudou moci  využívat všichni naši čtenáři, zejména ti starší, kteří nemají možnost internetového připojení, ale je to přesto služba, která snad přinese alespoň části čtenářů užitek.
          Druhé P – Pozvánky – na stejném principu budeme zasílat pozvánky na naše kulturně vzdělávací akce, které pořádáme v  Galerii bratří Špillarů ve spolupráci s galerií a Muzeem Chodska. Informace o akcích budou dostávat ale i všichni, kteří si přijdou půjčit knížky nebo časopisy – a to  na tištěných dokladech se seznamem půjčených dokumentů – na dokladu dole na poslední tištěné řádce. Paradoxem je, že tato možnost začne být využívána v době, kdy naše kulturně vzdělávací aktivity vzhledem k omezeným finančním zdrojům budou také omezovány.
          A konečně třetí P – Provoz knihovny – i o plánovaných změnách provozní doby – omezení o letních prázdninách – nebo neplánovaných, daných technickými důvody, budou moci být čtenáři informováni prostřednictvím mailů.
          Proto prosíme všechny naše čtenáře, kteří mají své e-mailové adresy založené a chtějí těchto služeb využívat, aby své e-mailové adresy naší knihovně poskytli. Mimo tyto avizované služby nebudeme jejich mailové poštovní schránky ničím jiným zatěžovat.

19. 4. 2012

Otomar Hana a domažlická knihovna

          Otomar Hana byl pro domažlické pojem. Ekonom, člen pěveckého sboru Čerchovan, varhaník a posléze ředitel kůru domažlického kostela. Autor publikace Dějiny kostelů a kaplí domažlické farnosti, autor četných článků s regionální problematikou.
          Pana Otomara Hanu jsem poznala nejprve jako čtenáře. Potom podle jeho vlastních slov jako „šťourala“, který mi v dobách počátků vydávání tištěného Kalendária regionálních osobností nosil opravy a doplňky k osobnostem, které jsme v Kalendáriu vzpomínali. Vždy s prameny, ze kterých čerpal. A nebylo od věci, že si často zajel údaje ze své kartotéky ověřit třeba na pražské hřbitovy, nebo v dobách, kdy to ještě bylo možné, i na matriky. Postupem doby jsme se dopracovali k tomu, že náhled kalendária dostával s předstihem, abychom tam mohli jeho doplňky včas zapracovat. Díky němu jsem mohla doplnit naši databázi regionálních osobností o všechny starosty a církevní hodnostáře, kteří v Domažlicích působili. Těšilo ho, když jsem se na něj obracela i s dotazy, které k regionálním osobnostem vznášelo bibliografické oddělení plzeňské vědecké knihovny. Jeho informace byly vždy přesné a ověřené.
          Začátkem srpna to bude 6 let, co nás nečekaně opustil. Zůstalo po něm prázdné místo - a to nejen u stolku, u kterého při svých návštěvách knihovny sedával. Dne 29. května by oslavil 85. narozeniny.

19. 4. 2012

Hledá se čtenář! Značka: Věrný

          Jedním z výstupů letošního Března – měsíce čtenářů bylo ocenění tří nejvěrnějších čtenářů domažlické knihovny. Paní Marie Stodolové ze Stráže, Jiřího Průchy z Domažlic a Evy Molinkové z Pelech.
         
Těch věrných mezi téměř dvěma a půl tisíci čtenáři je daleko víc. A Městská knihovna Boženy Němcové  by ráda o věrnosti svých věrných věděla více! Díky zavedení elektronického výpůjčního systému a novým požadavkům na předepsané údaje na tištěných přihláškách jsme přišli o přihlášky původní našich dlouholetých čtenářů. Víme, že s některými čtenáři se kolegyně u výpůjčních pultů setkávají od svého nástupu do knihovny. Víme, že někteří ze čtenářů pamatují ještě knihovnu starou na náměstí v prostorách u kostela. Víme, že někteří z našich čtenářů si pamatují naše bývalé kolegyně – paní Koťanovou, Ircingovou Skalovou, a mnohé další. To vše nás zajímá. A zajímají nás i vzpomínky na to, jak a kdy se naši čtenáři stali čtenáři naší knihovny. Třeba ještě jako děti. Kdyby to bylo i s rokem přihlášení nebo uchovávaným starým čtenářským průkazem, byli bychom velice rádi.
          Proto hledáme své věrné! Přihlaste se prosím se svými vzpomínkami na první návštěvu knihovny, na tu „svou paní knihovnici“, na tu svou oblíbenou knížku, pro kterou jste si opakovaně do knihovny chodili. Rádi bychom si založili takovou databázi vás věrných s vašimi vzpomínkami. Udělejte si pěknou chvilku a zavzpomínejte – a pak se přijďte se svými vzpomínkami – ať již písemnými nebo ústními podělit do knihovny. V prvním patře v oddělení speciálních služeb se na vás budu těšit. Uvítáme i písemné údaje typu – čtenářem domažlické knihovny jsem od roku…., které odevzdáte u výpůjčních pultů.
          Pokud se nám společně tato akce podaří, uspořádáme v příštím roce v březnu setkání. Setkání vás… věrných a dlouholetých čtenářů domažlické knihovny.
          A moje první vzpomínka? Do knihovny mě brala jako hodně malou moje babička. Na hlavu si vždycky uvázala kašmírový šátek se světlým okrajem – když šla na běžný nákup, nosila šátky tmavší. Ten světlý byl sváteční. Knížky zabalila do balicího papíru, dala je do zvláštní tašky, kterou měla jen do knihovny, vyslechla si od dědečka, co mu má přinéstt -  a šly jsme. V knihovně půjčovala knížky z mého pohledu stará paní knihovnice, která každého vyzpovídala, jak se mu knížky líbily. Mě se vždycky zeptala, která  pohádka byla ta nejhezčí, jakou umím novou básničku, co dělá kočka a jestli ji nezlobím. Druhá knihovnice byla mladá a moc hezká. Ta byla pořád mezi regály a knížky uklízela nebo je čtenářům pomáhala vybírat. Hrozně jsem ji obdivovala, jak všechno zná a co toho musela přečíst. A jednou jsem dočista zpychla, když se obrátila na babičku a řekla jí, že bych už mohla mít vlastní čtenářský průkaz, protože už umím s knížkami hezky zacházet a po prázdninách  začnu chodit do školy.
          Tak taková je moje vzpomínka. A jaká je ta vaše?

13. 3. 2012

Božena Němcová a její Babička jinak

          Babička patří k nejznámějším dílům Boženy Němcové a podle ankety Kniha mého srdce České televize i ke knihám v Česku nejoblíbenějším. Poprvé vyšla v roce 1855 v Praze tiskem a nákladem Jaroslava Pospíšila ve čtyřech sešitech. Až to další z téhož roku pak vyšlo knižně. První ilustrované vydání – již 18. - vyšlo v roce 1888. Vydání se známými ilustracemi Adolfa Kašpara je z roku 1903 (50. vydání). Mezi ilustrátory Babičky najdeme jména jako Cyril Bouda, Zdeněk Burian, Petr Dilinger, Marie Fischerová-Kvěchová, Adolf Liebscher, Quido Mánes, Karel Svolinský, Václav Špála, Vladimír Tesař a další. Až hororové jsou ilustrace Martina Velíška z 90 let a skřítky připomínají postavičky na ilustracích Vítězslavy Klimtové z roku 2005.
          O  oblibě knihy  svědčí i to, že jen v českých zemích vyšla ve více jak 370 vydáních. Přeložena byla podle dostupných údajů do 28 jazyků. Prvním byla již v roce 1858 němčina, následovala 1862 slovinština, 1863 srbskochorvatština, 1871 ruština a 1880 francouzština. Posledním pak v roce 2007 běloruština. Bez roku vydání se uvádí dokonce i bengálština.
          A jen pro zajímavost – jak byl název Babičky do cizích jazyků překládán? Do němčiny jako Grossmütterchen nebo Grossmutter, ve slovinštině Babica, srbskochorvatštině Bakica, rusky je to Babuška, francouzsky Grand’mére, polsky Naša wowka nebo Babunia, rumunsky Bunica, anglicky The Grandmother, dánsky Bedstemoder, v esperantu Avineto, italsky La nonna, katalánsky  L’avia, španělsky La abuela, portugalsky A avó, maďarsky Nagyanyó, finsky Isoäiti, estonsky Vanaema, litevsky Močiute,  japonsky O – Basan, čínsky Waj cu mu a třeba uzbecky Adiba mechri.
          Babičku psala Božena Němcová v jednom z jejích nejtěžších období – krátce po smrti nejstaršího syna  Hynka (1838 – 1853), ochromená nemocí, která posléze přešla v rakovinu dělohy se silným krvácením, bez prostředků, závislá na milodarech přátel. Podle svého vyjádření se utíkala do milých vzpomínek, aby zapomněla na svět se všemi jeho trampotami.
          A přece to není jenom idyla. Rozebereme-li si dějová pásma, nejsou to jen vzpomínky babičky na její mládí, její moudrost, kterou nenásilně ovlivňuje postavy kolem sebe, není to jen půvabné popisování venkovského života s jeho zvyky a tradicemi, s milými a šlechetnými postavami, které procházejí životem v poklidu a pohodě. Co takhle láska s překážkami Míly a Kristly, babičky a jejího Jiří, Hortenzie a malíře? Tragické téma černého myslivce a Viktorky, její strach z nechtěného svazku s nemilovaným partnerem, vášnivá láska k myslivci, šílenství, vražda dítěte? Násilné sexualitou podbarvené chování důstojníka obtěžujícího kdysi babičku nebo chování Itala Pikola? Co bída Kudrnových? A další reálie – povodeň, smrt, zmrzačení. To idylické, co tak rádi čteme a k čemu se vracíme, se odehrává vlastně na pozadí velice drsného života.
          A v tom je možná právě  půvab knížky. Schopnost babičky najít si vždy okolo sebe to lepší, schopnost vybudovat si svou vlastní vnitřní harmonii přes všechny nástrahy, které svět před ni v průběhu života kladl. I proto je Babička nesmrtelná a  proto je stále vydávaná i překládaná do nových a nových jazyků. Nestálo by za to se k ní po letech zase vrátit a znovu si přečíst knížku, která končí trochu smutným povzdechem paní kněžny - “Šťastná to žena!“

24. 1. 2012

Božena Němcová v literatuře, divadle, filmu a televizi

          Biografie Boženy Němcové je bohatá a jen domažlická knihovna vlastní 90 publikací B. Němcové věnovaných. Jí samou se inspirovalo i mnoho dalších umělců, včetně J. Š. Baara a jeho Paní komisarky. V roce 1940, v roce 120. výročí jejího narození, vznikla hned tři stěžejní díla. Báseň Jaroslava Seiferta Vějíř Boženy Němcové, kde se básník nechal okouzlit krásou mladé ženy a jejím vějířem, již starým a vetchým, ale stále ještě vyvolávajícím vzrušení. František Halas napsal básnickou sbírku Naše paní Božena Němcová, kde v jedné básni také používá motiv taneční zábavy, ale spojuje jej se svatbou mladičkého děvčátka, které sotva znalo svého ženicha a pro které se svatba a svatební noc staly mukou : „nožky tančí, srdce pláče…, viď, ty bys ráda umřela“.
          V témže roce měla v Městském komorním divadle v Praze premiéru divadelní hra Franka Tetauera „O životě a lásce Boženy Němcové ve třech dějstvích“, která se dotýkala jejího osobního konfliktu mezi manželskou povinností a láskou. Roli Boženy Němcové vytvořila Jiřina Štěpničková. Přibližně ve stejnou dobu napsal Jindřich Honzl dramatickou montáž díla a života Boženy Němcové Svatby.
          Ve filmu se Božena Němcová objevuje například již v roce 1925, kdy byl natočen režisérem Svatoplukem Innemannem film Josef Kajetán Tyl a roli B. Němcové hrála Marta Májová. Stejný režisér natočil  v r. 1931 film Karel Havlíček Borovský, kde roli B. Němcové hrála Božena Svobodová. Ve filmu Václava Kršky Revoluční rok 1848 z roku 1949 sehrála roli B. Němcové Vlasta Fabiánová. Jiřina Švorcová se objevila v hlavní roli ve filmu Otakara Vávry z roku 1962 Horoucí srdce. Stejný režisér natočil v roce 1985 film Veronika, kde do hlavní role obsadil Janu Hlaváčovou. V roce 2004 vznikl koprodukční film režisérky Dagmar Knopfelové A tou nocí nevidím jedinou hvězdu s Corinnou Harfouch, který byl věnován posledním měsícům života B. Němcové.
          B. Němcové se věnovala i televize. V roce 1961 natočila režisérka Marie Bergerová televizní film Božena Němcová v hlavní roli s Danou Medřickou, o rok později vznikl dokument o životě spisovatelky Božena Němcová. Jana Březinová si zahrála Boženu Němcovou v televizním filmu Vlčí halíř režiséra Jaroslava Novotného z roku 1975, Jana Syslová pak ztvárnila Boženu Němcovou v televizním filmu režiséra Vladimíra Kavčiaka Jako listy jedného stromu z roku 1979. A osobnost B. Němcové nezůstala nepovšimnuta ani Olgou Sommerovou. Ta o ní natočila dokumentární film Nesmrtelná hvězda Božena Němcová.

24. 1. 2012

Karel Frait a domažlická sídliště

          Fond regionální knihovny Městské knihovny Boženy Němcové byl v uplynulých měsících obohacen o 4 zajímavé práce Ing. Karla Fraita. Na jaře loňského roku se s ním knihovna domluvila na projektu zmapování výstavby domažlických sídlišť. Snažila se tak zaplnit mezeru odborných pramenů, kde by byla této problematice věnována pozornost. Vycházela i z potřeb studentů a dalších badatelů, kteří tyto do knihovny informace přicházejí hledat.

S Karlem Fraitem jsme se dohodli na postupném zpracování historie, výstavby, stavební dokumentace i kartografickém určení daných lokalit. Díky vstřícnému postoji stavebního odboru městského úřadu a katastrálnímu pracovišti se K. Fraitovi podařilo zpracovat materiály, které mohou sloužit jako vhodné podklady pro studie urbanistického vývoje města ve 2. polovině 20. století.

Ve čtyřech složkách věnovaných sídlištím Korea, Kavkaz, Palackého a Kozinovo pole se tak mohou zájemci v textové části seznámit jak s historií vzniku sídlišť, typem bytové zástavby, tak s postřehy týkajícími se zahájení výstavby. Najdou zde informace k použitým materiálům i konstrukcím, počtu bytů, termínům realizace. V přílohách pak mapky sídlišť a plánky s původním rozčleněním pozemků před zahájením výstavby (s upravenou textovou částí se mohli čtenáři seznámit v říjnu a listopadu na stránkách Domažlického deníku). Všechny čtyři složky jsou badatelům k dispozici v oddělení speciálních služeb domažlické knihovny.

 Závěrem je na místě Karlu Fraitovi poděkovat za časově náročnou práci, kterou pro knihovnu zcela nezištně vykonal.

 

27. 12. 2011

Univerzitní profesor Viktor Viktora jubilantem

          Profesor Viktor Viktora patří ke stálicím. Bez jeho jména není myslitelný žádný plán kulturně vzdělávacích akcí domažlické či jiné knihovny, muzea, křest nové knihy regionálního autora, žádná významná kulturní událost spojená s literaturou. Všichni, kdo jej znají, obdivují vysokou míru odpovědnosti, se kterou přistupuje k přípravě každé své přednášky, ohromující rozsah znalostí, schopnost přiblížit se k posluchači ať v posluchárně vysoké školy, v přednáškovém sále se smíšenou skupinou posluchačů různého věku, či v uzavřené skupině seniorů. Zaujetí, se kterým přednáší, je ohromující. Znalosti, paměť pro detaily, citace jsou fascinující.

A každá jeho přednáška  připomíná posluchačům známé „ jen ten, kdo sám plane, může zapalovat druhé“. Domažličtí mají to štěstí, že se profesor Viktor Viktora o své znalosti s nimi dělí již více než čtyřicet let. Nejprve, v letech 1967 – 1969 jako profesor domažlického gymnázia, poté jako lektor, který se při nejrůznějších příležitostech do Domažlic vrací. Naposledy je to volným cyklem přednášek věnovaných sporům v české literatuře. Předposlední z tohoto cyklu, pod názvem 20. léta – generační diskuse přednese V. Viktora v Galerii bratří Špillarů od 17.00 hodin 2. února 2012. 

Ještě před tím, 20. ledna, se prof. PhDr. Viktor Viktora, CSc., vedoucí katedry českého jazyka a literatury fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, dožívá sedmdesáti let. Blahopřejeme!

27. 12. 2011

Adresa

Městská knihovna B.N. Domažlice

B. Němcové 118

344 58 Domažlice

IČ. 48344117

telefon: 379 723 041, 379 723 042

Kontakty

Funkce / odděleníJménoEmailTel.
ŘeditelLenka Schirováschirova@mekbn.cz379 723 041
777 232 148
schirova@mekbn.cz777 232 148
Zástupce řediteleVáclava Knopfováknopfova@mekbn.cz379 723 041
knopfova@mekbn.cz
Ekonomické odděleníJiří Němečeknemecek@mekbn.cz379 723 041
777 232 083
nemecek@mekbn.cz777 232 083
KatalogizaceVáclava Knopfováknopfova@mekbn.cz379 723 041
knopfova@mekbn.cz
Oddělení speciálních služebPetr Veckavecka@mekbn.cz379 723 041
vecka@mekbn.cz
Internetová studovnaPetr Veckavecka@mekbn.cz379 723 041
vecka@mekbn.cz
Oddělení pro dospělé čtenářeAlena Hánováhanova@mekbn.cz379 723 041
hanova@mekbn.cz
Marie Hůttováhuttova@mekbn.cz379 723 041
huttova@mekbn.cz
Oddělení pro děti a mládežJitka Jankovcovájankovcova@mekbn.cz379 723 041
jankovcova@mekbn.cz
Čítárna (MVS)Hana Lukešoválukesova@mekbn.cz379 723 041
lukesova@mekbn.cz
Oddělení knihovnických služebVlasta Hauserováhauserova@mekbn.cz379 723 042
777 232 085
hauserova@mekbn.cz777 232 085
Zdeňka Primusováprimusova@mekbn.cz379 723 042
primusova@mekbn.cz
logologologologologologologologologologologologo