Upozorňujeme na změnu provozní doby o letních prázdninách!

Aktuality

1234567Archiv aktualit

Domažlice a Chodsko v literatuře I

          Regionální problematice se Městská knihovna Boženy Němcové věnuje z titulu svého zaměření již několik desítek let. Již v roce 1975 bylo vybudováno tzv. „regionální oddělení“, kam byly soustředěny pouze k prezenčnímu studiu knihy, které měly nějaký vztah k Chodsku – ať již původem autora nebo obsahem textu. Díky tomuto oddělení se uchovaly knihy vydávané počátkem nebo v první polovině minulého století, které by jinak byly z knihovního fondu pro svou obsahovou zastaralost nebo opotřebovanost a poškození dávno vyřazeny. Fond regionálního oddělení je průběžně doplňován o nové tituly a poskytuje docela reprezentativní vzorek toho, co se o Chodsku a Domažlicích napsalo. Vzhledem k bohaté literární tradici regionu i knihovně samé patří toto oddělení k místům s největším soustředěním regionální literatury v knihovnách bývalých okresních měst Plzeňského kraje a využívají jej v hojné míře všichni, kteří se literární regionální problematiku zabývají.

V sérii několika článků bych chtěla čtenářům připomenout to, co již měli možnost slyšet v průběhu let při přednáškách pořádaných knihovnou a zaměřených na literární tradici, přečíst si v článcích místních badatelů a v nejrůznějších literárně historických příručkách. V žádném případě nepůjde o nový pohled, pouze o shrnutí již dříve prezentovaného.

Tak jak to tedy se vztahem Domažlice – Chodsko – Chodové - literatura je a bylo? Chodové se objevují v literatuře již na počátku 14. století v české veršované kronice tak řečeného Dalimila. Proč „tak řečeného“? Autor je neznámý a později byla kronika omylem nebo nedorozuměním připsána Dalimilovi Meziříčskému, kterého Václav Hájek z Libočan jmenuje jako kanovníka boleslavského. Dalimilova kronika je prvním česky psaným dílem, kde se Chodové sice objevují, ale ne v nějaké oslavné pozici. V kapitole věnované boji knížete Břetislava I. s císařem Jindřichem III (bitva na Brůdku 1040) se autor zmiňuje o městě Domažlicích i o úloze Chodů při obraně zemské hranice. Autor se nezmiňuje o přímé účasti Chodů při bitvě, dává jim však za úkol zřídit záseky, aby znemožnil ústup jak saským vojskům, tak vojákům vlastním. Jejich druhým úkolem daným knížetem Břetislavem I. pak mělo být  zabíjení zběhů. (Jiné pojetí úkolů Chodů najdeme v Kronice české Václava Hájka z Libočan.) Dalimilovu kroniku najdou čtenáři v oddělení regionální literatury a spolu s ní i faksimile zlomku latinského překladu, který získala v aukci Národní knihovna v březnu 2005 v Paříži.

Z období husitských válek jsou zajímavé dva  dopisy, které Domažlickým  věnoval Jan Žižka z Trocnova. V prvním, který František Palacký datoval do roku 1418 se Jan Žižka přimlouvá u domažlické městské rady za vdovu po zemřelém otovském zemanovi Kučtajnovi, které domažličtí vzali peřiny. Druhý list je z řady Žižkových listů – politických manifestů.

Zmínku o Domažlicích a Chodech najdeme i ve dvou dílech univerzitního mistra, dvorského literáta, básníka, písaře a kronikáře Vavřince z Březové (nar. kolem roku 1371, zemř. asi 1447). Nedokončená Husitská kronika jmenuje Chody z Plzeňského kraje a zmiňuje se o nich v souvislosti s útrapami, jimž byli vystaveni ze strany katolické šlechty. Líčí, jak je Boleslav Švamberk, „protivník pravdy a přijímání z kalicha“, přepadl a několik set jich pobil. Píseň přeslavné koruny české za vítězství, jehož  se jí z nebe dostalo u Rýzmberka a Domažlic, známější jako Píseň o vítězství u Domažlic, je veršovanou, latinsky psanou oslavou vítězství husitských vojsk nad křižáky při páté křížové výpravě roku 1431. Ani zde nezaznamenáme zmínku o přímé účasti Chodů v řadách vítězného husitského vojska. Obě knihy Vavřince z Březové najdeme ve fondu domažlické knihovny.

Před vynálezem knihtisku měli významný úkol šíření knih opisovači. Mezi známé opisovače či zapisovatele 15. století se řadil i Jan Pinvička z Domažlic. Zachovaly se sborníky z doby jeho učitelování v Ledči nad Sázavou v letech 1459-1469. které obsahují například Dalimilovu kroniku, didaktickou Novou radu a satirickou skladbu Podkoní a žák.

To byly nejstarší literární zmínky o Domažlicích, Chodsku či jeho osobnostech. Příští článek bude věnován období renesance a humanismu, kdy ve městě působila přímo plejáda humanistických básníků.

18. 6. 2007

Když ano tisku, tak Anopress

          Domažlická knihovna si je vědoma toho, že ne všechno může mít ve svých fondech, je si vědoma toho, že ne všechno ve svých fondech mít je nezbytně nutné. Je si však také vědoma toho, že je institucí veřejnou, která je ze zákona povinna zajistit přístup k informacím svým čtenářům a uživatelům. Jednou z těch cest,  které šetří kapsu a rozpočet zřizovatele a zároveň zajišťují potřebný rozsah informací co nejširšímu okruhu uživatelů je placený přístup do mediální databáze Tamtam agentury  Anopress IT. Placený pro knihovnu, která využívá dotací Ministerstva kultury z projektů VISK a sama se částečně na úhradě podílí – a zdarma pro čtenáře a návštěvníky knihovny.

Mediální databázi tvoří texty z novin a časopisů, přepisy rozhlasových a televizních pořadů, obsah vybraných zpravodajských a informačních serverů. Je denně aktualizována a zahrnuje neuvěřitelný počet 1468 monitorovaných zdrojů. ON-LINE přístup k databázi je zřízen na počítačích v internetové studovně nebo v oddělení speciálních služeb. Vyhledávání v databázi nazvané Anopresss Monitoring ON-LINE je možné pomocí klíčových slov nebo témat, pro složitější vyhledávání je možné používat logických operátorů ( AND, OR, NOT, aj). Obsah databáze je denně aktualizován, články a zprávy z deníků aktuálního data jsou v ní k dispozici ihned po otevření knihovny v 9.00 hodin ráno, přepisy televizních a rozhlasových relací s minimální časovou prodlevou, články v týdenících zpravidla v den vydání.

           Co je významné - prostřednictvím této databanky lze číst nebo prohledávat nejen aktuální tisk, ale lze hledat v novinách i několik let starých. Archiv, který má knihovna díky této databázi k dispozici, sahá až do roku 1996. A až do tohoto roku lze podle specifických požadavků získat přístup k určitým článkům nebo dokumentům .

            A co tedy konkrétně lze vyhledávat? Z celostátních deníků jsou v databázi deníky Aha, Blesk, Haló noviny, Hospodářské noviny, Metro, Mladá fronta Dnes, právo, Sport a Šíp. Najdeme tam i všechny regionální deníky ze všech krajů, včetně Domažlického deníku. Z časopisů z oblasti ekonomiky a politiky mohou být užitečná periodika Bankovnictví, Direkt, Dotační věstník, Ekonom, Euro, Finanční poradce, Kapitál, Lobby, Moderní obec, profit, Respekt nebo Týden. Motoristy určitě zaujmou články z časopisů Auto Moto Speciál, Auto Profi, Auto TIP Extra, Autotip, Dopravní noviny, Letectví a kosmonautika nebo  Svět motorů. Zájemce o nemovitosti a bydlení  by snad mohly upoutat takové tituly, jako jsou Materiály pro stavbu, Metro reality, Moderní byt, Můj dům, Realit, Rodinný dům, Svět koupelen, Svět kuchyní, Vítej doma. Z oborových titulů jen pro zajímavost například Gynekologie po promoci,  Logistika, Medical Tribune, Medicína po promoci, Odpady, Právní rádce, Regal, Sign, Stavitel, Technický týdeník, Technik, Technika a trh, Tempus Medicorum, Zdravotnické noviny. Databáze obsahuje i přepisy relací rozhlasových stanic Český rozhlas 6, Frekvence 1, Radio Impuls nebo Radiožurnál, jako například  Co vy na to, pane Kraus, S Bárou v baru, Impulsy Václava Moravce, 20 minut Martina Veselovského, Co nás pálí, O kom se mluví  nebo Týden v Česku. Zastoupené jsou i hlavní televizní stanice  ČT 1, ČT 2, ČT 24, Nova a Prima TV relacemi typu 168 hodin, Auto moto revue, Černé ovce, Otázky Václava Moravce, Bez imunity, Bez obalu, Na vlastní oči, či Občanské judo.

Tolik o databázi Anopress. Prostřednictvím moderních informačních technologií umožní zájemcům přečíst si články z periodik, které knihovna neodebírá v tištěné podobě nebo si přečíst záznam z relací z televizních nebo rozhlasových pořadů. Potřeba je jen jedno. Přijít do Městské knihovny Boženy Němcové a navštívit internetovou studovnu nebo oddělení speciálních služeb.

3. 5. 2007

Adolf Hudec – knihovník, sběratel, politik

            Pamatujete se ještě na Adolfa Hudce? Vašeho pana knihovníka, který Vám pomáhal s výběrem knížek? Je to už hodně dávno - ti poslední čtenáři se s ním mohli v knihovně setkávat naposled roce 1956. Všichni ostatní pamětníci, zvlášť ti bydlící v okolí Hruškovy ulice, ještě o jedenáct let později.. Ovšem velké většině obyvatel Domažlic tohle jméno nic neříká.

            Adolf Hudec byl první profesionální knihovník domažlické knihovny. Na dráhu knihovníka však nastoupil poměrně pozdě – bylo mu již přes čtyřicet let. A jak k tomu došlo? Narodil se v Plzni, kde vystudoval gymnázium a na přání otce pak pokračoval ve studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Prý chtěl být původně lékařem. Právnickou fakultu nedostudoval. Jestli proto, že ho přeci jen srdce táhlo k medicíně – nebo proto, že se zhoršila finanční situace v rodině – dnes již nezjistíme. Nastoupil místo v advokátní kanceláři v Plzni. A protože byl příslušníkem generace, které výrazně ovlivnila život první světová válka, nevyhnula se ani jemu. Narukoval a zažil na vlastní kůži všechny válečné útrapy, které si lze jen představit. Poznal mnohá bojiště - prý procestoval kus světa - byl raněn a měl nakonec to štěstí, že rekonvalescenci mohl prožít u strýce v Belgii. Po válce mu umožnila znalost několika jazyků, hodnost poručíka a předchozí úřednická praxe získat  místo na plzeňském ředitelství Státních drah. Práce jej neuspokojovala a tak po setkání s přítelem z Domažlic se rozhodl změnit působiště. Přišel do Domažlic, oženil se a nejprve působil  jako finanční úředník. Zasedal v městském zastupitelstvu a pomáhal tehdy již stárnoucímu Josefu Žuvníčkovi s vedením domažlické knihovny. A protože byl zvyklý všechno dělat vždy pořádně, absolvoval Státní knihovnický kurz v Přerově. A tak bylo přirozené, že v době, kdy pro nemoc podal rezignaci dosavadní knihovník Josef Žuvníček, byl na jeho místo 22. října 1937 zastupitelstvem schválen Adolf Hudec. Příští desetiletí nebylo příznivé ani pro knihovnu, ani pro něj osobně. Zažil několikeré stěhování knihovny, potlačování funkce knihovny, vyřazování knih... V souvislosti s tzv. Smudkovou aférou byl jedním ze 150 rukojmích, zatčených gestapem a odeslaným do koncentračního tábora Flossenbürg. V roce 1941 byli rukojmí propuštěni, ale Adolf Hudec byl brzy znovu zatčen a vězněn až do konce 2. světové války. Po válce se vrátil a znovu začal knihovnu budovat. Prvním poválečným činem byla žádost  radě MNV o přestěhování knihovny do vhodnějších prostor, protože v té době sídlila v provizorní klášterní místnosti. Neuspěl. Nové prostory pro knihovnu se našly až o 10 let později. Dočkal se ještě stěhování knihovny do domu na náměstí vedle děkanského kostela, kde později byla prodejna hraček. O rok později odešel do důchodu. Adolf Hudec měl již od mládí vypěstovaný silný vztah k literatuře, jazyku, hudbě i kultuře  vůbec. Hrál na několik hudebních nástrojů, jako student působil dokonce jako houslista v plzeňském komorním orchestru. Budoval si vlastní knihovnu, která obsahovala několik tisíc svazků. Znal se osobně s mnoha českými i zahraničními autory, pečlivě schraňoval jejich dopisy i knižní věnování. Zabýval se shromažďováním citátů, vlastnil i velkou sbírku exlibris.

 Jako první profesionální knihovník položil základy, na kterých stavěly další generace knihovníků a knihovnic domažlické knihovny. Byl to člověk, který měl rád svou práci a přes všechna úskalí své doby jí zůstal věrný.

 

(Článek pro Domažlický zpravodaj č. 4/2007)

22. 3. 2007

Adresa

Městská knihovna B.N. Domažlice

B. Němcové 118

344 58 Domažlice

IČ. 48344117

telefon: 379 723 041, 379 723 042

Kontakty

Funkce / odděleníJménoEmailTel.
ŘeditelLenka Schirováschirova@mekbn.cz379 723 041
777 232 148
schirova@mekbn.cz777 232 148
Zástupce řediteleVáclava Knopfováknopfova@mekbn.cz379 723 041
knopfova@mekbn.cz
Ekonomické odděleníJiří Němečeknemecek@mekbn.cz379 723 041
777 232 083
nemecek@mekbn.cz777 232 083
KatalogizaceVáclava Knopfováknopfova@mekbn.cz379 723 041
knopfova@mekbn.cz
Oddělení speciálních služebPetr Veckavecka@mekbn.cz379 723 041
vecka@mekbn.cz
Internetová studovnaPetr Veckavecka@mekbn.cz379 723 041
vecka@mekbn.cz
Oddělení pro dospělé čtenářeAlena Hánováhanova@mekbn.cz379 723 041
hanova@mekbn.cz
Marie Hůttováhuttova@mekbn.cz379 723 041
huttova@mekbn.cz
Oddělení pro děti a mládežJitka Jankovcovájankovcova@mekbn.cz379 723 041
jankovcova@mekbn.cz
Čítárna (MVS)Hana Lukešoválukesova@mekbn.cz379 723 041
lukesova@mekbn.cz
Oddělení knihovnických služebVlasta Hauserováhauserova@mekbn.cz379 723 042
777 232 085
hauserova@mekbn.cz777 232 085
Zdeňka Primusováprimusova@mekbn.cz379 723 042
primusova@mekbn.cz
logologologologologologologologologologologologo